Úvaha nad fenoménem jménem ČAS II (Struktura času)

Sdílej na Google+
Už jsme si řekli (Úvaha nad fenoménem jménem ČAS I), že čas neplyne lineárně od minulosti k budoucnosti. Jak je ale možné, že lidé stárnou, že se věci opotřebovávají? Odpověď najdeme všude kolem sebe, stačí se podívat na jednoduchý příklad, jímž je strom. Vidíme každý rok, jak na jaře vyraší pupence, v létě se zelenají parky, na podzim padá listí a v zimě strom pomyslně umírá a schovává se (už ne tak často) pod sněhovou pokrývku. A takto funguje celá příroda, ovšem to nemá s časem zhola nic společného. 



Stejně tak doba ledová a meziledová, které se tu na Zemi střídají s celkem slušnou pravidelností a my proti tomu nezmůžeme nic, ať se stavíme na hlavu, jak chceme. Člověk, jakožto součást toho koloběhu, nemá jediný důvod se neúčastnit tohoto procesu. A tak se rodíme, abychom prožili svá lidská období a na konci se uložili ke spánku, abychom, stejně jako strom, se vrátili v plné síle s novým listím. Tedy, v našem případě to je nové tělo.

Opět si nakreslíme obrázek, jak vlastně čas funguje. Samozřejmě, u spirály to nekončí, stejně jako živý tvor nekončí u DNA.(Ne, to že DNA je taktéž spirála, není náhoda). Cyklus života a smrti nemá s časem nic společného. Ve vesmíru vše zaniká, aby se mohlo rodit nové a to z důvodu nových poznatků, zkušeností, možností. Jednoduše, čím více je vytvořeno jednotek ke zkoumání s rozlišnými vlastnostmi, tím hodnotnější a podrobnější je výsledek experimentu. Není to ale čas, který to způsobuje, nýbrž vlastnost vesmíru. A nakonec, smrt, tak jak ji vnímáme my, neexistuje. Pouze se mění formy a představa absolutního zániku ve věčnosti je falešná a nesmyslná. Ukážeme si proč. 


Na obrázku č.1 vidíme kruh, který je ve skutečnosti koule. Bod uprostřed značí člověka a kříž znázorňuje spojení člověka s okrajem, což můžeme chápat tak, že cokoliv se děje uvnitř tohoto tělesa, dokážeme ovlivnit a pozorovat v plném rozsahu. 

Proč koule? 

Jak jsme se všichni dozvěděli již ve škole, tak koule je nejvýhodnější energetický tvar ve vesmíru. To je asi ten důvod, proč atomy, mýdlové bubliny, planety a hvězdy nejsou čtverce. Koule je zkrátka nejméně energeticky náročný objekt. Samotný vznik vesmíru provází koule, navzájem propojené, to se ovšem dostáváme na území geometrického uspořádání Universa a to už je vyšší level, který neovládám. Od toho jsou tu jiní. Nicméně, tento stav je neudržitelný, jelikož je statický. A cokoliv se nepohybuje, zaniká. 

Čas je pohyb. 

Proto vidíme obrázek č.2. Na něm je patrné, jak to probíhá. Čas je totiž pohyb. Nikoliv ale z jednoho bodu do druhého, je to zkrátka pohyb ve všech prostorech své existence, což neznamená nic jiného, že v jednom okamžiku probíhá spojení s tím, čemu říkáme minulost, budoucnost a přítomnost (obr.č.3). Kdyby se vše pohybovalo jedním směrem, pak by minulost zanikala a my civěli v reálu do vzduchoprázdna, neměli bychom vzpomínky. Samozřejmě, jak už to bývá, ani tento tvar není náhodný a ano, je podobný svastice, nechvalně proslavené Hitlerem. Zde se zase dostáváme jinam, tedy do mystických zákoutí dějů minulých, avšak je potřeba zmínit, že svastika jako symbol, nemá s nacismem nic společného. Je to starodávný symbol síly a pohybu (!). 

Takto se dostáváme k tématu cestování v čase, to ovšem příště. A na závěr rekapitulace. 
1 - Stagnace = odtržení se od koloběhu přírodního zákona zániku a zrození = zánik 
2, 3 - Pohyb = spojení se všemi body událostí z bodu přítomnosti = život, zkušenost.

Michal Černý

autor článků
Mé jméno je Michal Černý, sebenalézač, který se pokouší znovu si vzpomenout na svůj původ, který má kořeny, stejně jako všech lidí, v hrdinských eposech galaxie. Člověk, který jen touží být člověkem. Jsem spoluautorem projektu Labyrint9.
Sdílej na Google+

eMozek.cz - Objevte svůj pravý potenciál!

    Komentář na Bloggeru
    Komentář na Facebooku

0 komentářů:

Okomentovat